O neživé zahradě a jejím vzkříšení

♥ krásnočtení na 3 min

Pozdně odpolední slunce protínají kapičky vody, které v pravidelném rytmu rotují nad povrchem. Za chvíli tiše probzučí automatická sekačka. Po stejné trase jako každý den. S pampeliškou, snažící se urvat kus místa na povrchu, zatočí herbicid, jehož použití se nedoporučuje v blízkosti zdrojů pitné vody. A ranní pohled z okna spočine na trávníku rovnoměrném jako betonová plocha. Takový totiž je – bez života.

Kdepak. Anglický trávník patří do Anglie. Tam, kde nemine den bez deště. Proto se mu přece říká anglický, no ne? Kdyby patřil do Česka, byl by to český trávník. Ale do suchého Česka patří české květnaté louky. Odjakživa.

Proč teda zmizely?

To je vlastně docela těžké pochopit – když si dáme dohromady, kolik vody a naší energie anglický trávník spotřebuje s jeho podílem na suchu a vymírání hmyzu. Navíc je tááák neuvěřitelně nudný. Zkoušeli jste z něj někdy uplést věneček nebo uvařit čaj? Prostě Anglán, no.

Oproti tomu ta česká květnatá louka nadělá tolik dobra. Pro mikroklima, zvířata i nás samotné.

Naši předci věděli…

… že louka má kolem jejich domovů význam. Třeba už jen proto, že ji není potřeba zalévat. Zavlažuje se totiž sama. Kapky rosy a deště stékají po kvítí a travinách k půdě, kterou vzrostlá stébla zastíní a ta díky tomu nevysychá. Narozdíl od krátce zastřiženého trávníku, z něhož se voda odpaří během několika minut. A můžete ho zalévat, jak chcete – sucho ze zahrady nezmizí.

Taky se dobře vědělo, že bez včel, čmeláků, motýlů a dalších opylovačů dobrá úroda jablek, meruněk či třešní nikdy nebude.

A že právě ta česká louka vytváří prostředí, které hmyz potřebuje k životu. No schválně – kdy jste naposledy viděli motýla? No? Co by taky v tom anglickém trávníku hledal?

A ještě jednoho si byli naši předci vědomi – s českou loukou neměli téměř žádnou práci. Stačilo ji dvakrát za rok posekat a šmytec. Žádné provzdušňování, hnojení, zavlažování, každotýdenní kosení, zastřihování okrajů a hubení plevele. Proboha!

Hřiště v květinářství

Mám louku všude kolem domu. Teď teda čerstvě posekanou. Ale od jara se tam vystřídaly všechny možné barvy květů a před pár týdny se dokonce objevilo i pár zvonků. Kdo by pak v květinářství kupoval drahé kytky, co sem přijely v mrazáku z Afriky, když mu přede dveřmi roste tohle. Navíc čerstvé a každých pár dní jiné – podle toho, co je zrovna v přírodě v módě. 

Spousta z toho lučního kvítí se dá taky nasušit do čaje. Já si třeba dělám odvar z jitrocele – pomáhá na alergii. 

A co si tak vzpomínám, tak jsme si jako malí na louce za domem vyblbli až až. S tím vším bohatstvím tam venku se dalo hrát na kde co. Třeba na kupce z orientu. Nebo indiány. Holky si motaly věnečky a kluci stloukali domečky pro hmyz. Já vím, že se to dá dnes všechno koupit v obchoďáku. Nicméně na YouTube zase najdete spoustu návodů na takové kreativní přírodní tvoření. A co je víc?

Ale louka na zahradě?

No a proč ne? Ještě docela nedávno to bylo naprosto normální. A příroda nám teď čím dál důrazněji dává najevo, že anglický trávník opravdu patří spíš na ty deštivé ostrovy. Vždyť tady v Česku spotřebujeme na zalévání jednoho metru čtverečního okolo 600 litrů vody za rok. Jednoho metru čtverečního! To je mazec! 

Ale jak budete s loukou na zahradě fungovat? Kde si rozložíte lehátko? Tak není nutné si hned nechat zarůst celou zahradu. Pro začátek stačí vytvořit několik lučních ostrůvků a zastřižený trávník pěstovat tam, kde se pohybujete nejčastěji.

Založení takové české louky je navíc mnohem jednodušší, než piplání anglického porostu. Osiva pro květnané louky se dnes běžně prodávají, takže si jen vyberete to vám nejmilejší, uhrabete povrch a zasejete. Zalévání? Nic nezaléváte. Teď ani v budoucnu. Jen květů se první rok ještě nedočkáte. Napřed začne rašit plevel, ale to je v pořádku. Vydržte. Už napřesrok vám zahradu zaplaví květy kopretin, chrp, kohoutků nebo dokonce vlčích máků.

A sekání? Jak jsme psali, stačí dvakrát do roka. Jenom ne vše najednou! To byste tomu dali.

V rozmezí několika týdnů vykoste vždy část louky – aby hmyz šmahem nepřišel o svůj domov.

Louka kvete i pro alergiky 

Překvapivě všechno to luční kvítí není zase až takový problém. Mnohem častější příčinou alergií jsou houby a prach. Přičemž obojí se snáze šíří v krátkém trávníku než vzrostlé louce, která poletování těch zlořádů zabrání.

Podobně s klíšťaty a jejich absencí v anglickém porostu to není tak jednoznačné. V neustále zavlažovaném trávníku jich vlastně může žít více, než v české louce s levandulí a divokými bylinami, které klíšťatům nevoní. Podobně jako komárům.

Svět nezachráníme. Domov ano

Pár ostrůvků lučního kvítí uprostřed naší zahrady celosvětovou klimatickou změnu nejspíš nezastaví. Určitě ne.
Ale…

• bude se vám lépe dýchat – vzrostlé traviny zadržují vlhkost a vytváří na zahradě snesitelnější mikroklima. 
• do okolí vašeho domova se vrátí život – hmyz, ptáci nebo ještěrky.
• ubude vám práce – sekat 2x do roka je lepší než 2x do týdne.
• děti budou dovádět, tvořit a zkoumat obklopeny opravdovou přírodou.
• po celodenním zírání do počítače si odpočinete s krásným výhledem.

Zkrátka zasejte pár semínek a skliďte živou zahradu.